Velikonoce nejsou jen o šlehání. Takhle si je zamilujete i vy.

Co všechno jste nemuseli vědět o velikonočních svátcích, to vám teď zkusíme vměstnat do jednoho čtení. Zjistíte, že jarním svátkům předchází spousta neděl, které mají své tradice, pak samotný půst a další krásné zvyky, o kterých se často nemluví. Uvidíte, že to není jen holá koleda na holou a třeba si letos Velikonoce zamilujete.

Pořádek dělá svátek

Věděli jste, že velikonoční veselí je pokaždé v jiný termín? Řídí se podle prvního jarního úplňku, po kterém následuje velikonoční neděle. Letos tedy připadá jarní luna na sobotu 16. dubna, po které jsou hnedle Velikonoce. Vloni byly svátky už na kraji měsíce a byla zima. Je to zkrátka proměnlivé jako samotné počasí.

 

Kýchavá, Družebná, Květná a další

Velikonoce nejsou jen o neděli a pomlázkovém pondělí. Předchází jim 6 postních neděl a každá z nich má své poselství. První se říká Černá, druhé Pražná, se kterou si možná pojíte pražmo (máčená a pražená obilná zrna), a třetí se nazývá Kýchavá. Během ní se lidé modlili kvůli zdraví. O rýmu totiž v době zimy nebyla nouze, a tak se jedly zdravé pórkové polévky. Kdo si navíc kýchl, věřil, že bude zdravý po celý rok. Ne nadarmo se na kýchání říká: „Na zdraví!“

Další neděle nese název Družebná, a to se prý chodí žádat o ruku vyvolené. Pátá je trochu depresivní, jmenuje se totiž Smrtná. Ale nic se nebojte, jde tu o celkem veselou tradici – házení Smrtky, nebo také Morany, do vody. Tímto krokem se lidé symbolicky loučí se zimou. A konečně Květná neděle, poslední předvelikonoční, o které se světí oblíbené kočičky.

 

Není nad tradice

Velikonoce jsou, jak jste si jistě všimli, hodně tradiční a křesťanský svátek. A s tím se pojí i čtyřicetidenní přísný půst. Kdo však na víru nedá, odnese si z tradic to svoje. A může to být třeba jen pletení pomlázky, barvení vajíček, zdobení domova jarem nebo čas na jarní úklid a pořádek nejen v domě, ale i v sobě. A k tomu je doba rozpuku a svěžího startu ideální.

Ale zpět k tradicím. Velikonoce jsou vyhlášené pečením mazanců, beránků a jidášů. Někdo jim říká sladké zrůdičky, protože pokud je pečete poprvé, ne vždycky se podaří vytvořit výstavní beránčí obličej. Ale o tom to není. Pečení velikonočního sladkého je spíš o rituálu. Do některých kousků se může zapíchnout ještě jarní větvička a do mazanců se často vytlačuje křížek.

 

Před svátky jako takovými slavíme i Zelený čtvrtek, o kterém se barví do zelena pivo nebo třeba zmrzlina. Následuje Velký pátek, během něhož byste prý neměli hýbat se zemí, neb to nevěstí nic dobrého. Po něm je Bílá sobota, den pečení, a pak hurá – Velikonoce! Hledání proutků, pletení pomlázky, barvení vajíček a chystání koledy na pondělí.

Pondělí je však v současné době dost proměnlivé. Někdo se straní domova a před koledníky utíká, ti stálí zůstávají a čekají na vyšlehání. Tradice se liší kraj od kraje a vy si můžete letos vytvořit ty své. Co takhle jarní výlet na hrad, kde je velikonoční program, nebo jarní piknik?

Co je nového

PSST
Šipka
Šipka